Jsou opatření proti šíření koronaviru nutná?

Dnes jsme se dozvěděli, že karanténa včetně zavření obchodů a hospod je prodloužena do 1. dubna ale spíše bude trvat do poloviny dubna a možná ještě déle. Navíc vláda bude jednat o za úplném zákazu cestování do Německa, tedy že by se nevztahovala výjimka ani na lidi pracující v cizině

Jsou toto opatření opravdu nutná? Jak jsem již psal minulém příspěvku, nebyla by nutná, pokud by vláda zareagovala včas a již někdy v lednu či počátkem února by zakázala lety z Číny a kdyby alespoň koncem února zakázala cestovat do Itálie. To se nestalo a ministr Vojtěch začátkem února tvrdil, že nám žádná epidemie nehrozí. Nyní proto máme tedy toto opatření ohrožující celou republiku, avšak to, co se stalo, se už nedá změnit a pojďme se podívat a do budoucnosti.

Opatření, které vláda zavedla, budou zřejmě trvat poměrně dlouho a vyžádají si značné ekonomické škody, nejsou ohrožení ani tak velké firmy, které fungují dále, ale především drobní živnostníci a malé firmy. Především provozovatelé restaurací, kterým tato a minulá vláda dostala dvakrát pustila žilou, a to zákazem kouření a zavedením EET, nyní když si sama vláda uvědomila, že venkovské hospody tak tak přežívají a chtěla jim ulevit snížení daně z piva, byť velmi špatně a chaoticky připraveným, tak přichází další rána, kterou už mnohé nemusí přežít. O jejich zaměstnance je postaráno prozatím dobře, vláda zvedla náhradu mzdy při karanténě z šedesáti na 100% a 80% z toho bude platit stát, avšak pro provozovatele jsou i jiné náklady, než na zaměstnance, především nájmy. Bylo by asi potřeba nájmy obchodních prostorů zavřených kvůli karanténě dočasně nařízením vlády snížit, nebo přispívat živnostníkům i na nájem. Stejně tak jsou ohroženi i desetitisíce dalších drobných podnikatelů, kteří provozují malé obchody. Zatímco o restaurací se dá čekat, že po skončení karantény lidé do restaurací začnou chodit znovu, u drobných obchodů to bude trvat delší dobu, protože tím že velká část obyvatel bude finančně postižená, pak lidé budou šetřit a nekupovat nové věci, ale spíše se budou snažit opravovat staré nebo kupovat věci v bazarech a podobně. Proto obchodníci nebudou mít pravděpodobně celý tento rok dobré tržby a mnoho jich bude muset zavřít a skončí na úřadu práce. V ohrožení jsou i lidé pracující v Německu. Z jedné strany, z důvodu exponenciálního šíření epidemie v Německu, je to pochopitelné, ale z druhé strany čím se tito lidé mají živit, vždyť zákaz může trvat několik měsíců a němečtí zaměstnavatelé mezitím obsadí jejich pracovní místa někým jiným. Tito pendleři také musí platit hypotéky a další výdaje, a co teprve v rodinách kde v Německu pracují oba, nebo kde tam pracuje muž a žena je nezaměstnaná, pak se tito lidé dostanou úplně na mizinu, a protože u nás nepobírali plat nemají ani nárok na podporu v nězaměstnanosti a v Německu také ne, když tam nejsou hlášeni k pobytu. Stát v posledních třiceti letech selhal v tom, vytvořit pro lidi v pohraničních okresech pracovní místa, v některých obcích u německých hranic jiná práce než v Německu prostě není, a pokud není stát těmto lidem možnost obživy, pak jim nezbude se zadlužit a zanedlouho je semele justiční exekuční mašinérie a můžou skončit jako bezdomovci.

Mezi lidmi převládá názor, že zdraví je přednější, avšak vláda musí myslet i na ekonomiku. I zdravotní péče stojí peníze a pokud bude ekonomická krize, bude menší výběr pojistného a méně peněz na léčení jiných nemocí. Dále to, že lidé přijdou o práci, se budou zadlužovat, budou končit v exekucích a insolvencích, což povede ke stresu, který také způsobuje zdravotní problémy a zkracuje život lidem. Mnozí mohou skončit jako bezdomovci, kteří se také nedožívají dlouho, může dojít k sebevraždám z existenčních důvodů a podobně. Vzhledem k dlouhodobě neřešeným sociálním problémům v České republice jsou tyto věci zcela reálné a neočekávám že se práva dlužníků a pomoc lidem v nouzi v krátké době výrazně zlepší.

Proto tedy opatření proti šíření epidemie mohou nadělat víc škody než samotný koronavirus. V České republice má zatím epidemie velmi lehký průběh z více než jedenáct set nakažených zemřel jeden člověk a asi 80 lidí je hospitalizováno. Tomu mrtvému bylo 95 let, měl kardiostimulátor a trpěl několika dalšími nemocemi. Nevím jak Vy, ale já bych byl docela spokojen, kdybych se dožil pětadevadesáti let. Na situaci v Itálii zapomeňte, tam je jiná situace a lidé mají proti koronavirům horší imunitu, podívejte se na čísla ze sousedních zemí, z Německa (úmrtnost prozatím 0,4%), a Rakouska (úmrtnost 0,5%). Samozřejmě že to není přesné, někteří z dnes nakažených ještě zemřou ale zase je několikrát více nakažených, u kterých nebyl vir diagnostikován a jsou bez příznaků, faktické procento úmrtnosti je tedy nižší. Přijatá opatření se mi vzhledem k vážnosti epidemii v ČR zdají nepřiměřená, je to jako kdyby se vláda rozhodla léčit cukrovku ( což je v České republice nesrovnatelně vážnější zdravotní problém než koronavirus ), tím že by předávala inzulín do jídla do pitné vody, aby ho dostali do těla všichni lidé. Toto je samozřejmě jen přirovnání, vím že cukrovka není nakažlivá, avšak Babišova opatření mi připadají jako podávání inzulínu zdravým lidem.

Přitom jaký je přínos těchto opatření? Těžko povede k tomu, že se česká populace vyhne nákaze a že budeme mít jen pár tisíc nakažených. I při přísném dodržování karantény se povede pouze to, že se šíření nemoci zpomalí alespoň do léta, avšak pak nezbude stejně než karanténu zrušit, protože hospodářský život nemůže být utlumen natrvalo, a na podzim vypukne nákaza znovu s plnou silou a může se vracet i v dalších letech. I kdyby se hypoteticky povedlo všechny nakažené otestovat a izolovat, což je nereálné, pak se k nám nemoc stejně dostane z ciziny, protože Německo a další státy v takto přísná opatření nedělají a hranice nemohou být zavřené věčně. Pokud německá populace bude promořena koronavirem, tak se to nevyhnutelně musí dostat znovu i k nám.

Předseda krizového štábu MUDr. Prymula tvrdil, že hlavní je zploštění křivky epidemie, aby to nepřišlo moc najednou, protože by zkolabovalo zdravotnictví, pokud se nákaza bude rozvíjet postupně, tak se podaří lidi léčit, kdežto pokud by všichni onemocněli naráz, pak by došlo ke kolapsu. To je do jisté pravda, ale myslím si že jednodušší cesta, jak zabránit kolapsu, je výrazně zvýšit kapacity ve zdravotnictví.

Abych tedy jen nekritizoval a přidal nějaké návrhy, mám za to, že by stát neměl se snažit ochránit mladé a zdravé lidi, kterým v podstatě nic nehrozí, protože průběh bude jako u běžné chřipky, a měl by se soustředit pouze na ochranu starých a nemocných. To bych si představoval tak, že obchody a restaurace by byly normálně otevřené, možná s omezením že by restaurace byly zavřené večer tak jak to mělo být původně, byly by zavřené hranice s omezením pro pracovní cesty a byly by zakázány sportovní a kulturní akce, protože například na fotbalovém zápase, kde je 10 tisíc lidí, je riziko nákazy opravdu extrémně vysoké, fotbal a hokej bez diváků by se hrát mohl, aby se lidé měli na co dívat v televizi. Ochrana starých a nemocných by měla vypadat tak, že by každý důchodce a každý mladší člověk, který je ohrožen, protože například má těžkou cukrovku, výrazně zvýšený krevní tlak, je po mrtvici, po infarktu a podobně, by dostal několik kvalitních respirátorů, aby se mohl bez obavy pohybovat po ulici. Vyhrazené hodiny v obchodech jen pro důchodce myslím že je dobrý nápad, a že by mohly by být po dobu epidemie pro důchodce vyhrazené i vagóny ve vlacích a v metru a mimo dopravní špičky i vyhrazené tramvaje a autobusy. Školy by mohly být zavřené, ale měla by zůstat možnost, aby do škol chodily děti dejme tomu do 4. třídy, pokud jejich rodiče prokážou, že oba chodí do práce a nemají nikoho, například prarodiče, kdo by jim děti pohlídal. Kdyby v každé třídě bylo dejme tomu 5 dětí, pak by riziko nákazy bylo velmi nízké. Stát by měl být připraven na rozšíření epidemie zvětšením kapacity ve zdravotnictví. Navýšení počtu lůžek v nemocnicích by se dalo udělat tak, že by se zřídily provizorní nemocnice, ani by nebylo nutné stavět nové budovy, tak jako v Číně, mohly by být například v zavřených školách či v hotelích a penzionech, které jsou dnes stejně prázdné a jejich majitelé by nepochybně byli rádi, kdyby si je stát dlouhodobě pronajal k podobným účelům. Protože by nebyl dostatek lékařů a sester, pomáhali by jim v ošetřování nemocných například učitelé a státní úředníci. Jistě by nebyl problém omezit či dočasně pozastavit činnost některých úřadu a státní zaměstnanci by pak mohli vypomáhat v těchto provizorních nemocnicích. Dále by bylo třeba vyrobit dostatečné množství léků. Jak se ukazuje, dobré výsledky má lék proti malárii chlorochin, což je levný a běžně používaný lék. Nejsem sice odborník na farmakologii, ale mám za to, že výroba tohoto léku nebude obtížná, neboť se jedná o lék používaný už za druhé světové války, kdy farmaceutický průmysl zdaleka ještě nebyl na té na úrovni jako dnes, navíc u takto starého léku se samozřejmě nemusí řešit žádná patentová práva a podobně. Protože nemusí být k dostání, vzhledem k celosvětovému rozšíření epidemie, vláda by měla zajistit výrobu v České republice. Jistě by nebyl problém, aby nějaká chemická továrna vyráběla tento lék ve velkém. Stejně tak by bylo třeba zajistit i výrobu umělých plicních ventilací, kterých je v ČR něco přes dva tisíce, což nemusí stačit. Jejich nedostatek v Itálii vede k tomu, že starší pacienty v těžkém stavu vůbec neléčí. Je to sice poměrně složité zařízení, které stojí zhruba půl milionu, ale nepochybuji, že některé naše podniky, které vyrábí elektroniku a elektromotory by výrobu těchto umělých plicních ventilací v poměrně krátké době zvládly.

Výroba obrovského množství léků, respirátorů, umělých plicních ventilací, příprava provizorních nemocnic a podobně by pochopitelně stála miliardy či spíše desítky miliard, ale to není zase tolik, protože současná opatření si vyžádají hospodářské škody v řádech stovek miliard a čím epidemie bude trvat déle a čím pomalejší bude hospodářské zotavení, což záleží samozřejmě i na situaci v okolních zemích, pak budou školy narůstat až můžou jít do bilionů.

Nepředpokládám však, že by tato opatření v České republice realizovala, neboť naši politici neumí nic jiného než šířit paniku, které už propadla velká část obyvatel. Navíc hospodářské krizi s se nevyhneme tak jako tak, to je cena za globalizaci a za členství v Evropské unii, protože to že Itálie a Španělsko spadnou do krize je zcela jisté a nedá se tomu zabránit, obě tyto země jsou v recesi prakticky už od roku 2008 a nikdy se z následků minule krize plně nevzpamatovaly. V Itálii asi 15 procent HDP tvoří turismus, ve Španělsku to bude o něco méně, a dá se předpokládat, že do těchto zemí letos v létě skoro nikdo nepojede. Když dva takto velké státy, které dohromady tvoří třetinu obyvatelstva Evropské unie, budou v krizi tak sebou stáhnou i zbytek EU. Avšak i tak bychom se měli snažit škody minimalizovat. To, jestli desetitísíce lidí pracujících v restauracích hotelech, drobných obchodech ale i v menších výrobních podnicích přijdou o práci nezáleží tolik na makroekonomické situaci a na stavu světové ekonomiky ale na tom, jak dlouho bude karanténa trvat.

Počet obětí by při použití této strategie boje proti nemoci byl tak zhruba stejný, jako při celostátní karanténě. Kolik to je zatím nikdo neví, podle statistik z okolních zemí bych to odhadoval na pět až deset tisíc. Z toho by, nebýt epidemie, možná polovina zemřela letos stejně na něco jiného a ti zbývající v několika následujících letech. Ačkoliv je to kruté, ti kteří mají tak slabou imunitu, že je virus zahubí, zemřou tak jako tak. Karanténa a další opatření, která zavedla Babišova vláda jim mohou maximálně prodloužit život o několik měsíců, tedy že nezemřou v květnu ale třeba v listopadu. Proto považuji tato opatření za velkou chybu.

22.3.2020 JUDr. Norbert Naxera

Jeden komentář na “Je karanténa a zavření hospod a obchodů nutná?”

  • Zavřete všechny obchody o výkendu,budou dva dny mešího přenosu,může to trochu pomoc.Zavřené obchody o výkendu nebyl za komunistů žádný problém.

Napsat komentář: zavírání Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *