Ústavní soud dal naději desetitisícům dlužníků, kteří se stali oběťmi lichvářský firem, v tomto případě Profi creditu, ale týká se to všech podobných společností, které půjčují peníze na vysoké úroky. Ústavní soud vydal nález číslo III. ÚS 4129/18, který posílám v příloze. Protože nález je dost dlouhý, vypíchnul jsem z něj několik bodů, které jsou zásadním přelomem v soudní praxi a pokud se jimi soudy budou řídit, což by měly, tak je možné zrušit poměrně velkou část exekucí a dosáhnout toho, aby podobné praktiky lichvářů postupně zmizely.

Ústavní soud především rozhodl, že věřitel má povinnost zjistit, jestli dlužník je schopen splácet úvěr a pokud dojde k závěru, že pravděpodobně není schopen splácet, pak mu nesmí úvěr poskytnout. Pokud mu přesto poskytne smlouva o úvěru je neplatná, což neznamená, že by dlužník nemusel vrátit nic, ale musí vrátit pouze to, co si půjčil plus úroky z prodlení, což je v současné době 8,5 procenta ročně, tedy řádově méně než jsou úroky z podobných úvěrů. Lichváři měli zažitou praxi že půjčovali i lidem, u kterých se dalo předpokládat že nebudou splácet, protože vycházeli z toho že určitá část, dejme tomu jedna třetina, dluh splatí, od další části, dejme tomu také jedné třetiny, vymůže dluh exekutor, a i když část nezaplatí a nebude možné v exekuci nic vymoci, neboť jsou to lidé kteří nemají žádný příjem ani žádný majetek a nebo exekuce bude patnáctá v řadě a v tom případě exekutor nic nevymůže, tak jim to tolik nevadilo, protože zisk z úvěrů té části dlužníků, kteří splatili ať již dobrovolně nebo v exekuci, byl tak vysoký, že to tyto ztráty bohatě pokrylo, neboť úrok byl často 100% ročně, v tomto případě to bylo 98%. Ústavní soud tedy rozhodl že tato praxe je v rozporu s dobrými mravy a nezákonná, to znamená, že pokud někdo je dlouhodobě nezaměstnaný či má více exekucí a přesto mu někdo půjčí, pak je to na jeho riziko a smlouva o úvěru je neplatná.

Dále Ústavní soud rozhodl že lichváři svou činností nepoškozují pouze dlužníky, ale i stát, protože stát musí lidem, kteří se ocitli na mizině často činností lichvářů, vyplácet sociální dávky, a proto soudy nesmí toto jednání tolerovat. To bylo sice jasné od začátku, ale konečně to máme potvrzeno ústavním soudem

Ústavní soud také rozhodl, že soudy musí zjišťovat, jestli smlouva o úvěru není v rozporu s dobrými mravy nebo se zákonem i v exekučním řízení, nejen v řízení o žalobě na zaplacení dluhu. To je rovněž zásadní průlom v dosavadní praxi, kdy soudy obvykle v exekučním řízení nezajímaly žádné argumenty a v odůvodnění tvrdily dlužníkům, že se měli bránit, už když na mě věřitel podal žalobu, nebo v případě rozhodčího řízení návrhem na zrušení rozhodčího nálezu. Nyní tedy Ústavní soud rozhodl, že je možno bránit se i při samotné exekuci.

Nakonec Ústavní soud rozhodl, že tyto argumenty obsažené v tomto nálezu jsou obecně platné a měly by se jimi řídit všechny soudy, kvůli předvídatelnosti soudního rozhodování a právní jistotě. Je to tedy důležitý precendent, kterým se dá argumentovat v soudním i v exekučním řízení, pokud je protistranou společnost PROFICREDIT či jakákoliv jiná nebankovní společnost poskytující úvěry, případně i banka pokud je úrok nepřiměřeně vysoký

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *